Otevřený dopis ve věci českých veřejnoprávních médií.

     
     Vážení členové vlády České Republiky, vážení zastupitelé parlamentu ČR, vážené senátorky, vážení senátoři, vážené vedení veřejnoprávních médií

     Jsou to právě veřejnoprávní informační média, rozhlas a televize, která v dnešní společnosti počátku třetího tisíciletí tvoří základní informační a komunikační základnu obyvatel nejen naší země.  Nelze proto nadále mlčet k současnému stavu českého veřejnoprávního vysílání.  Ptáme se tedy Vás, spoluodpovědných za jejich stav:

     1)  Zodpovězte prosím naléhavou otázku, kdo tedy nese odpovědnost za neustálou a dokonce prohlubující se propagaci komunistické ideologie v naší, české televizi, českém rozhlase?  Představitelé této ze zákona zločinecké organizaci mají deset let po listopadových změnách možnost otevřeně se vyjadřovat k situaci v naší zemi, mají dlouhé vstupy nejen v hlavních zpravodajských relacích.  Tuto situaci lze přirovnat k tomu, jako kdyby po druhé světové válce měli přístup do budovaných demokratických médií členové SS a Gestapa, jakož i dalších složek spojenci poražené fašistické moci.  Situace je o to vážnější, že propagace komunismu se děje v době, kdy Ti, kdož měli to štěstí a díky Bohu přežili aktivní protikomunistický odboj, nemají šanci souvisle v médiích promluvit.  Přitom právě to by mohla být hlavní cesta k tomu, aby mladí lidé znovu nepodléhali této zatím asi nejhorší mutaci fašismu v novodobých dějinách této planety a členská základna této zločinecké strany by se nerozšiřovala.  Místo toho, aby hrdinové protikomunistického odboje mohli právě díky státním médiím svědčit o tom, jakým nebezpečím komunismus je, jsou organizace sdružující oběti komunistického režimu na pokraji jejich zájmu. 

     Požadujeme proto, aby byla zřízená nezávislá parlamentní vyšetřovací komise, která prokáže poměrné zastoupení komunistických politiků ve vysílání veřejnoprávních médií vůči právě složkám například protikomunistického odboje, či pořadů o komunistickém nebezpečí a zločinech informujících. Tomuto propagování komunistické ideologie zamezila a určila konkrétní odpovědnost jednotlivých pracovníků veřejnoprávních médií a samozřejmě s nimi byl ukončen pracovní poměr, byť i externího charakteru.

     2)Kdo nese odpovědnost za to, že podnes působí v obou veřejnoprávních médiích agenturci a spolupracovníci z řad STB.  Jak je možné, aby v takto politicky citlivé době nadále vystupovali ve veřejnoprávních médiích lidé, kteří získali ať už možnost k prosazení talentu, či prostě dobré místo díky tomu, že udávali své bližní ve prospěch komunistické tajné policie STB a jejích dalších složek a způsobili tak celou řadu tragédií. V této souvislosti se také obracíme na naše zákonodárce. Neboť nadále není možné, aby příslušníci bývalé STB ohrožovali strukturování demokracie v našem státě.  Je potřeba rozšířit platnost lustračního zákona, nebo jinak tuto věc ošetřit, aby osoby spjaté například s komunistickou tajnou policií STB, které mohou zneužít veřejnoprávní média k protidemokratické a protiústavní činnosti, byly z těchto neodkladně propuštěni.

     Vysílání nejen zpravodajských pořadů nese znak záměrného desinformování naší veřejnosti. Lze vypozorovat vytěsňování i toho minima protikomunistických pořadů, ať už besed, nebo zajímavých dokumentů, minimálně přesouváním do neatraktivních vysílacích časů. Zde je samozřejmě nutno uvést pro příklad hlavní vysílací čas pro příhody majora STB Zemana, vrchol bolševické propagandy. Co je ale nejhorší, že například dokumenty, které mají před Zemanem svých pravidelných pár minut hlasatelé už mnoho týdnů (i přes četná upozornění) uvádí jako odraz doby toho a toho roku. Jenže to byla právě agentura STB, která od počátku padesátých let všemocně rozhodovala a pomocí svých pracovníků a jejich agentur manipulovala tento národ.  Tedy nejsou to žádné „dokumenty odrážející atmosféru doby“, jak nám dramaturgie arogantně a bez ostychu vzkazuje, ale jsou to často prvotřídní práce prorežimních filmařů a dokumentaristů, které vznikali za účelem desinformace a psychologického ovládnutí občanů nesvobodné země.  Ne opravdu nebylo možné v době reálného komunismu natočit snad jediný dokument, který by hovořil pravdivě.  A tvůrci nejen majora Zemana, ale i další komunistické „zábavy“ a propgandy jsou zde stále a rozebírají si nejen státní peníze, beze slůvka omluvy, ale i prostor v tak důležitých médiích o kterých v této petici píšu.

     Samozřejmě není možné, aby lidé vydiratelní, nebo přímo ideologicky s komunismem spjatí mohli udělat cokoliv pozitivního v reálném začleňování naší země do moderních demokratických struktur, ať už například NATO nebo EU.   Pokud v médiích působí lidé, kteří záměrně zkreslují obraz komunistických zločinů, byť jen z toho důvodů, že sami selhali, ale samozřejmě televize byla v první línii zájmu komunistické propagandy.  Tedy tito lidé, zde setrvalí ovlivňují tím zejména mládež, která potom nemá s komunismem správně a logicky asociován teror a smrt, likvidaci vlastních občanů, často ale i vlastní základny od komunistických výkonných složek, ale naopak podlehne úsměvům, se kterými „poražení“ komunisté vstupují do obýváků svých obětí, aby nám řekli co udělají oni až budou u moci, nebo až na nich bude moc v naší demokracii závislá.  Přitom komunismus se zejména v naší zemi po desítky let projevoval jako ultrateroristický režim kontrolovaný sadisty a kriminálními živly, který nastavil parametr strachu a udávání, rozděloval rodiny, ničil a devastoval nejen ekonomiku, ale jistě hlavně duchovní hodnoty odedávné bohatství našeho národa. 

     Nelze přece hovořit o tom, že má dnes jakékoliv právo na existenci, navíce v době, kdy je národ deklasován právě mnoha desítkami let komunistické=fašistické diktatury. Nomenklatura STB a KSČ tak dnes často v klidu „podniká“ nejen s rozkradenými residenturními konty, ale i díky své přípravě na listopadové události roku 1989, které přinesly geopolitické změny rozdělení dnešního světa. To má samozřejmě další negativní dopady, neboť komunisté tak získávají hlasy právě od neinformované veřejnosti, která se domnívá, že to co tady postkomunistická moc už deset let předvádí má cokoliv společného s demokracií.  No a díky pokračování zastírání pravdy to za chvíli bude vypadat, že STB byla vlastně dobročinnou antikomunistickou organizací.  Cožpak opravdu chceme, aby se zapomnělo na ty milony zničených rodin, lidských osudu, na to utrpení, popravy a žaláře, na nesvobodu, která se projevovala nejen v každé rodině, ale v nitru každého z nás, kdo běs komunismu zažil a jeho dozvuky prožívá a citlivě vnímá i dnes.

     Obracíme se proto naléhavě na vedení veřejnoprávních médií, ale také na politiky naše volené zástupce, aby urychleně změnili parametr vysílání a působení veřejnoprávních médií.  Nadále jsou kupříkladu utajována fakta kolem akcí, které proti vlastnímu národu připravovala po desetiletí komunistická STB. 

     Pokud ve veřejnoprávních médiích nevznikne poptávka po těchto faktech, nutných k obrodě společnosti a změně atmosféry v naší zemi, bude demokracie u nás nadále ohrožena.  STB cílevědomě infiltrovala totiž právě média, dále oblast vzdělávání, a samozřejmě i oblast duchovní a to vše jsou spojené nádoby. Lidé, které si právě do klíčových pozic nasadila STB tam převážně dodnes působí a jistě nemají nejmenší zájem na tom, aby se veřejnost dozvěděla pravdu o nejen jejich činění. No a samozřejmě ani necítí nutnost odejít, protože se bohužel necítí ohroženi profesně, tedy tím, že bychom konečně slyšeli, kdo reprezentuje naši kulturu, naši církev a často i politiku.

     A co hůře ani necítí pocit viny, či potřebu se byť symbolicky národu omluvit.  Není znám snad jediný případ, kdyby vystoupil jeden z desetitísců výkonných agentů, či důstojníků STB, nebo představitelů KSČ a vyznal o co v této organizaci šlo.  Jsme také snad jediným postkomunistickým státem, kde není zájem na odhalení agenturců KGB, kteří jsou dodnes infiltrováni nejen ve veřejném životě, přičems Britská tajná služba má jejich seznam už několik let téměř komplětní k dispozici!

     Domníváme se, že to je právě proto, že prostřednictvím veřejnoprávních médií nevzniká poptávka po skutečné investigativní žurnalistice, která by následně vytvořila i poptávku po nazvání zločinů komunismu, a sekundárně tak jistě nastolila i pro príklad rovnovážnost zpravodajství. Dodnes jsou kriminalizováni a psychyatrizováni lidé, kteří si dovolují na absurdní stav naší společnosti upozornit. Lidé, kteří odvážně bojovali proti komunismu, stáli přes všechny persekuce a často letitá věznění na straně pravdy není v našich médiích místo.   Naopak nás antikomunisty trápí to, když vidíme v mnoha diskusních pořadech sedět příslušníky zločinecké komunistické strany, zatímco hrdinové protikomunistického odboje, kteří prožili hned dví peklo od Hitlera i jeho komunistických nástupců, odchází pomalu stářím a jistě i smutkem za neskutečné bezpráví a nevděk, který sklízí dnes deset let po vítězné revoluci. Z médií se tak stávají sterilní nástroje politické a ekonomické propagandy.

     3) Veřejnoprávní media by měla mít velmi tvrdé limity pro reklamu, pokud nebude lepším řešením její naprostý zákaz.      

     Občané státu by měli mít právo se spolehnout na informace právě těchto veřejnoprávních médií. Vzpomeňme jen ale pro příklad masivních reklamních kampaní ve prospěch Hardwardských Fondů. Jak je možné, že veřejnoprávní média vůbec klasickou komerční reklamu užívají a pokud ano, jaktože si neuvědomují, že jsou ve zcela odlišné pozici na rozdíl od komerčních médií, neboť podle některých právních expertis je veřejnoprávní médium žalovatelné pokud poskytne prostor neověřenému projektu a zpracuje, či i jen presentuje jeho reklamní kampaň.  Přikláníme se k tomu právnímu názoru, že lidé, kteří došli újmy na základě klamavé reklamy ve veřejnoprávních médiích mají podle nadřazených právních úprav právo na plné odškodnění ze strany české televize.Navrhujeme našim voleným zástupcům zjednání nápravy ve věci možnosti a způsobu reklamy ve veřejnoprávních médiích.

     4) Veřejnoprávní média by měla poskytnout daleko širší prostor pro takzvanou migraci pro objektivitu, tedy neustálé a pravidelné střídání zejména zpravodajských redaktorů, aby tito si nemohli vytvořit přátelské a jiné vazby na politiky, či jen na své místo.  K tomuto jevu u nás dochází velmi často.
V této souvislosti bych rád zpochybnil jakékoliv ceny a ankety ve prospěch pracovníků veřejnoprávní televize.  Ta má plnit úplně jiné poslání v demokratické společnosti, tedy nikoliv tvořit kulty osobnosti a utvářet hvězdy toho, kterého oboru, ale naopak střídmě a věcně odrážet potřeby moderní společnosti a střídat nejen žánry, ale i co nejširší pole pracovníků uměleckých profesí, aby odrážela co nejširší spektrum názorů.  Nepotřebujeme zasmušile obličeje, které nás budou deprimovat několika zpravodajstvími denně.  Zatím nadále platí že nejlepší cestou do televize je jakýkoliv úchylný čin. Pokud tento parametr nezměníme a neukážeme i tu většinu čestných a rozumných lidí, jejich úspěchy a snahu, potom skutečně není možno se divit nárůstu veškerých extrémistických hnutí a celkové skepse mezi obyvately naší krásné, ale nadále devastované země.

     Právě do sekt ať už náboženských nebo politických a extrémistických hnutí často tam dojdou právě frustrování lží a přetvářkou, kterou média manipulují lid do skepse ať už v záměru nebo důsledku otřesné jejich práce.  Je velmi neefektivní, aby si veřejnoprávní média hýčkala hvězdy, známé tváře, neboť to prodražuje její provoz a zároveň jí to odebírá nutno sebereflexi a divákům možnost opravdu originálního kulturního vyžití.   Je to neuvěřitelné, když na obrazovce veřejnoprávní televize takto talentovaného národa, se střídá jen pár set , či desítek „známých“ tváří, často známých už právě z prokomunistického vysílání, přečasto i z agenturních svazků STB. 

     Prosíme naše zákonodárce, ale i vedení právě veřejnoprávních médií, aby si uvědomili, že stav veřejnoprávních médií v naší zemi je nadále neúnosný a to zvláště v době, kdy bohužel média přebírají i úlohu výchovnou, vzhledem k rytmu dobu a vytíženosti dospělé populace.  

   O to více je potřeba dbát na to, aby vysílání mělo charakter občanský, nekomerční, aby odráželo názorovou hladinu a nikoliv si pěstovalo ušlápnuté, zakřiknuté koncesionáře, kteří jsou rozčarování tím, když jsou každodenně stresování médiem, za které platí hned několikrát.  Jako koncesionáři, potom jako občané, když jsou podvedeni například klamavou reklamou, neboťˇjak upozorňujeme tato věc není vůbec systémově řešena, nebo i lživou informací, nebo tím, když deset let od údajně vyhrané protikomunistické revoluce můžeme na obrazovkách několikrát denně spatřit komunisty, tedy zločince, jak se vyjadřují k budoucnosti tohoto národa, který přivedli po desetiletích teroru fyzického i psychického do krize z níž se jen těžko vzpamatováváme, my, kteří jsme to přežili a to štěstí jsme zdaleka neměli všichni.  Ať už máme na mysli jen výchovu naší mládeže a její informovanost, nebo ať myslíme hlouběji na ty miliony obětí komunistické zvůle, co by nám asi řekli, dnes po naší sametové revoluci, kdyby si pustili večer zprávy a tam viděli to nekonečné rudé defilé.


                               My podepsaní prosíme ve vší pokoře o urychlené řešení věcí této Petice   Dekujeme

 

Příjmení
Jméno
Rodné číslo
Adresa
Město
PSČ

 


Copyright © 1999   GreenBottle Software